[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ] [ 9 ] [ 10 ] [ 11 ] [ 12 ] [ další ]

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Motorola 680x0
Kapitola 2 - Požadavky na počítač


Tato část obsahuje informace o hardwarových požadavcích distribuce. Najdete zde také odkazy na další informace o zařízeních podporovaných GNU a Linuxem.


2.1 Podporovaná zařízení

Debian neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro kterou existuje port Debianu, můžete nainstalovat Debian. Viz stránka s porty (http://www.debian.org/ports/m68k/).

Nebudeme se snažit popsat všechny podporované konfigurace pro architekturu Motorola 680x0, zaměříme se na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci.


2.1.1 Podporované počítačové architektury

Debian 3.0 podporuje jedenáct počítačových architektur a několik jejich ,,variant'', nazývaných též ,,odrůdy''.

     Architektura         | Označení v Debianu / odrůda
     ---------------------+----------------------------
     Intel x86            | i386
                          |   - vanilla
                          |   - idepci
                          |   - compact
                          |   - bf2.4 (experimentální)
                          |
     Motorola 680x0:      | m68k
       - Atari            |   - atari
       - Amiga            |   - amiga
       - 68k Macintosh    |   - mac
       - VME              |   - bvme6000
                          |   - mvme147
                          |   - mvme16x
                          |
     DEC Alpha            | alpha
                          |   - generic
                          |   - jensen
                          |   - nautilus
                          |
     Sun SPARC            | sparc
                          |   - sun4cdm
                          |   - sun4u
                          |
     ARM a StrongARM      | arm
                          |   - netwinder
                          |   - riscpc
                          |   - shark
                          |   - lart
                          |
     IBM/Motorola PowerPC | powerpc
       - CHRP             |   - chrp
       - PowerMac         |   - powermac, new-powermac
       - PReP             |   - prep
       - APUS             |   - apus
                          |
     HP PA-RISC           | hppa
       - PA-RISC 1.1      |   - 32
       - PA-RISC 2.0      |   - 64
                          |
     Intel ia64           | ia64
                          |
     MIPS (big endian)    | mips
       - SGI Indy/I2      |  - r4k-ip22
                          |
     MIPS (little endian) | mipsel
       - DEC Decstation   |  - r4k-kn04
                          |  - r3k-kn02
                          |
     IBM S/390            | s390
                          |  - tape
                          |  - vmrdr
                          |
     ---------------------+----------------------------

Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře m68k. Pro ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.


2.1.2 Procesory, základní desky a podpora videa

Kompletní informace o systémech založených na M68000 (m68k) jsou v Linux/m68k FAQ. Tato kapitola nastiňuje pouze základy.

m68k port Linuxu běží na libovolné 680x0 s PMMU (Paged Memory Management Unit) a FPU (jednotka pro výpočty s desetinnou čárkou). To zahrnuje typy 68020 s externí PMMU 68851, 68030 a lepší. Nepodporována je ,,EC'' řada procesorů 680x0. Viz Linux/m68k FAQ.

Existují čtyři hlavní odnože architektury m68k: Amiga, Atari, Macintosh a stroje VME. Amiga a Atari byly první dva systémy, na které byl Linux portován, a stále to jsou nejlépe podporované porty Debianu. Macintoshe zatím nejsou podporovány kompletně. Podívejte se na stránky projektu Linux m68k for Macintosh, kde najdete aktuální stav projektu a podporovaný hardware. Posledním přírůstkem do seznamu podporovaných odnoží jsou počítače BVM a Motorola VMEbus. Porty na jiné m68k architektury (jako Sun3 a NeXT black box) jsou na cestě, ale ještě nejsou oficiálně podporovány.


2.1.2.1 Grafické karty

Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí, zda pro kartu existuje ovladač pro systém X11 od XFree86. Novější video sloty AGP jsou úprava normy PCI a většina karet AGP s XFree86 funguje. Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech a ukazovacích zařízeních naleznete na http://www.xfree86.org/. Debian 3.0 je dodáván s verzí 4.1.0 ovladačů pro systém X11.


2.2 Instalační média

Instalace z disket je častá volba, i když nejméně pohodlná. Často je nutné provést první natažení systému ze záchranné diskety. Potřebujete pouze 3,5 palcovou disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB. Pro Ataris jsou k dispozici rovněž zaváděcí diskety s kapacitou 1200 kB.

Některé architektury umožňují instalaci z CD. Na počítačích s možností zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout použití disket. I v případě, že systém nejde zavést přímo z CD, můžete využít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média, viz Instalace z CD-ROM, Oddíl 5.2.

Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost instalovat z pevného disku. Ve skutečnosti je to pro většinu m68k počítačů preferovaná možnost.

Systém také můžete zavést ze sítě. Další možnost je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální sítě a všechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. Pro tento typ instalace butete potřebovat alespoň 16MB RAM. Po nainstalování základního systému budete mít možnost doinstalovat zbytek systému po síti (i v případě PPP) pomocí služeb FTP, HTTP a NFS.


2.2.1 Podporovaná datová média

Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejširší škále počítačů. Jestli se vám takto připravené jádro zdá pro běžné použití zbytečně velké, pročtěte si návod o přípravě vlastního jádra (Kompilace nového jádra, Oddíl 9.5). Podpora mnoha zařízení na instalačních discích je žádoucí pro snadnou instalaci na libovolném systému.

Naprostá většina systémů pro ukládání dat podporovaná linuxovým jádrem je podporovaná i debianím instalačním systémem. Aktuální linuxové jádro nepodporuje disketové mechaniky na Macintoshi a instalační systém Debianu nepodporuje diskety pro Amigy. Atari mimo jiné podporují souborové systémy HFS a AFFS, Macintoshe podporují souborový systém Atari (FAT) a Amigy podporují systémy FAT a HFS.


2.3 Požadavky na paměť a diskový prostor

Instalaci lze provést s minimálně 12MB paměti a 110MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se systémem X Window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat alespoň 400 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB. Abyste nainstalovali naprosto všechny balíky, musíte mít asi 2 GB volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat všechny balíky nemá smysl, neboť některé z nich nelze mít na systému zároveň.

Na Amigách odpovídá velikost paměti FastRAM celkovým požadavkům na paměť. Použití karet Zorro s 16 bitovou pamětí není podporováno, potřebujete 32 bitovou RAM. Pro zakázání 16 bitové paměti můžete použít program amiboot (viz Linux/m68k FAQ). Novější jádra umí vypnout 16 bitovou paměť automaticky.

Na Atari Linux využije obě paměti (ST-RAM i Fast RAM (TT-RAM)). Protože hodně uživatelů hlásilo problém s během jádra ve Fast RAM, zavaděč umístí jádro do ST-RAM. Minimální velikost ST-RAM je 2 MB.

U Macintosh si dejte pozor na stroje s ,,RAM-based video'' (RBV). Paměťový segment na fyzické adrese 0 se používá jako paměť grafické karty, což znemožňuje zavedení jádra na standardní pozici. Alternativní paměťový segment pro jádro a RAMdisk musí být veliký alespoň 4 MB.


2.4 Hardware k připojení k síti

Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být podporována zaváděcími disky. Možná budete muset zavést ovladač jako modul. Vše je v Linux/m68k FAQ.


2.5 Ostatní zařízení

V Linuxu můžete používat různé hardwarové vybavení jako myši, tiskárny, scannery a zařízení PCMCIA a USB. Většina z nich však není nutná pro instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam zařízení, které systém při instalaci neumí obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu podporována být mohou.


2.6 Hardware určený pro GNU/Linux

V současnosti někteří prodejci dodávají počítače s již nainstalovaným Debianem případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu trochu připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače je kompatibilní se systémem GNU/Linux. Bohužel, dnes je vůbec těžké najít obchodníka prodávajícího nějaké novější modely Motorola 680x0.

Ať zakoupíte počítač s instalací Linuxu nebo bez ní, je důležité se přesvědčit, že hardware je podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte, jestli jsou všechna zařízení v počítači uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží Linux. Dejte přednost zboží, jehož výrobci Linux podporují.


2.6.1 Vyvarujte se uzavřených technologií

Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladače pro Linux, případně požadují smlouvu o uchování těchto informací v tajnosti před třetí osobou, což znemožňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. Dalším příkladem je proprietární hardware ve starších Macintoshích. Ve skutečnosti vlastně nikdy nebyly uvolněny specifikace nebo dokumentace k libovolnému macintoshímu hardwaru. Za všechny jmenujme například řadič ADB, používaný klávesnicí a myší, řadič disketové mechaniky a veškerá akcelerace a CLUT manipulace grafiky (i když nyní již podporujeme CLUT manipulaci na téměř všech grafických čipech). To jednoduše vysvětluje zaostávání macintoshího portu Linuxu za ostatními architekturami.

Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můžete výrobce požádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, že uživatelé Linuxu představují početnou skupinu zákazníků.


[ předchozí ] [ Obsah ] [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] [ 5 ] [ 6 ] [ 7 ] [ 8 ] [ 9 ] [ 10 ] [ 11 ] [ 12 ] [ další ]

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Motorola 680x0

verze 3.0.23, 16 May, 2002
Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo